Nejsou stejné aneb Jak popsat variabilitu mezi půdními bloky

Většina debat o precizním zemědělství se točí kolem variability v rámci jednoho pole. Málo se ale mluví o tom, že významné rozdíly v rentabilitě existují už mezi půdními bloky (DPB) jako celky. Pokud ke všem polím přistupujete se stejným očekáváním a stejnou intenzitou vstupů, pravděpodobně na části z nich zbytečně tratíte, a naopak na druhé nevyužíváte plný potenciál.

Tradiční přístup často počítá s „průměrným výnosem“ na který vypočítá „průměrnou dávkou hnojiva“ na hektar napříč celým podnikem. V praxi to ale vypadá tak, že vysoce bonitní bloky přináší vyšší výnosy než ty slabé. Výsledek? Na úrodných půdách plodiny nedostanou dostatek potřebných živin, zatímco na méně úrodných blocích aplikujete drahé vstupy, které rostlina kvůli limitujícím faktorům (např. nedostatek vláhy) nikdy nevyužije.

Základem moderní agrotechniky je rozdělení portfolia polí do kategorií podle jejich celkového produkčního potenciálu. K vytvoření jednotlivých kategorií můžeme přistupovat více či méně vědecky, vždy bude záležet na konkrétním agronomovi a jeho zkušenostech. Pro analýzu můžeme použít různé zdroje a ideálně je i kombinovat:

1. Průměrné výnosy na každém poli: Pro každé pole zhodnotíme historicky dosažené průměrné výnosy podle plodin za delší časové období, což nám indikuje výkonost bloku v porovnání s ostatními.  

2. Bonitace půdních bloků podle BPEJ: Základní orientace v kvalitě půdy, její hloubce a skeletovitosti.

3. Výnosové mapy ze sklízecích mlátiček: Další možnost potvrzení toho, kolik tun si z daného bloku skutečně odvezete.

Záleží na každém podniku, kolik kategorií na svých polích určí. Zatímco některé podniky budou mít kategorie tři (nadprůměrné, průměrné a podprůměrné půdní bloky), některé mohou pracovat třeba se osmi. Toto číslo se samozřejmě bude lišit i podle z lokality, kde daná farma hospodaří. Našim klientům nabízíme jednoduchý nástroj, který jim pomůže pole v rámci podniku rozdělit.

Jakmile máte pole rozdělená (např. na A – špičková, B – průměrná, C – problematická), můžete začít s diferencovanou strategií:

• A-bloky: Zde se nebojte investovat do vyšších dávek hnojiv a intenzivní ochrany. Tyto plochy jsou motorem vašeho zisku a dokáží efektivně zhodnotit každou korunu vloženou do vstupů.

• B-bloky: Standardní agrotechnika s důrazem na udržení výnosu a optimalizaci nákladů.

• C-bloky: Zde je klíčem defenzivní strategie, kdy není nutné investovat vysoké částky do hnojiv a ochrany porostů.

Možná Vás v tuto chvíli napadne, že je to všechno strašně hezké, ale nedovedete si moc představit, jak připravovat obsluze podklady pro každé pole zvlášť. I na to máme řešení – náš Portál Varistar umí s bonitacemi polí pracovat automaticky.

Ve chvíli, kdy si nastavíte pro každé pole tzv. bonitační koeficient, nemusíte nic přepočítávat, dávky hnojiv i osiv si systém upraví sám. Tj. klient zadá pouze jednu dávku, kterou by aplikoval na průměrných polích a o přepočty se postaráme my.

Farmář bude chtít aplikovat 200 kg hnojiva/ha. Dopředu si v systému rozdělí pole podniku na 3 kategorie, které se svým průměrným výnosem dlouhodobě liší o cca 10 %. Tzv. bonitační koeficienty si nastavil na 1,1 pro nejlepší pole, 1,0 pro průměrná a 0,9 pro horší půdní bloky.

Při tvorbě aplikační mapy se základní dávky hnojiva upraví:

Nejlepší pole: 200 * 1,1 = 220 kg/ha

Průměrná pole: 200 * 1,0 = 200 kg/ha

Horší pole: 200 * 0,9 = 180 kg/ha

Bonitace půdních bloků není jen teoretické cvičení pro akademiky. Je to nezbytný krok pro každého agronoma, který se chce rozhodovat na základě reálných dat. Správná kategorizace polí a následná úprava intenzity vstupů optimalizuje celkové využití hnojiv a nákladů na ně, aniž by došlo k propadu celopodnikového výnosu.

Chcete zjistit, jak využít bonitace půdních bloků na svých pozemcích? Neváhejte nás kontaktovat a domluvte si konzultaci.

Můžete se také přihlásit k odběru našeho newsletteru, nebo nás sledovat na Facebooku nebo Instagramu.