
Základní hnojení fosforem a draslíkem je jedním z nejdůležitějších agrotechnických kroků, které ovlivňují budoucí výnos a zdraví porostu. Tyto makroživiny jsou nezbytné pro správný vývoj rostlin od samého počátku vegetačního období. Avšak s vysokými cenami těchto hnojiv se stává otázka jejich efektivní aplikace naléhavější než kdy dříve. Cílem není "nacpat" do půdy co nejvíce, ale aplikovat živiny tam, kde je rostliny skutečně využijí a kde to dává ekonomický smysl.
Tradiční přístup k základnímu hnojení často spočívá ve snaze vyrovnat zásobenost celého pole na základě půdních rozborů. To ale může být neekonomické a v některých případech i nemožné.
Precizní zemědělství nabízí efektivnější řešení – bilanční hnojení.
Místo snahy o kompletní doplnění deficitu se zaměřujeme na doplnění živin, které byly z půdy odebrány ve formě úrody. Tím minimalizujeme plýtvání a maximalizujeme návratnost investice do hnojiv.
Jak ale poznat, kde rostliny potřebují více a kde méně? Klíčem je mapa relativního výnosového potenciálu (RVP). Tato mapa rozděluje půdní bloky do zón s očekávanou výnosností na základě komplexní analýzy dat.
Na základě našeho výzkumu jsme odhalili korelaci mezi výnosovým potenciálem a zásobeností živinami. Logicky, v zónách s vysokým výnosovým potenciálem, kde bylo v minulosti dosaženo nadprůměrných výnosů, dochází k vyššímu odběru živin, a tedy k poklesu jejich zásoby. Naopak v méně produktivních zónách bývá zásobenost živinami často dostatečná. Díky RVP mapě tak můžeme aplikovat hnojiva cíleně – tam, kde jsou nejvíce potřeba a kde přinesou největší užitek.
Půdní rozbory, ať už data pocházejí ze soukromých laboratoří nebo z AZZP (Agrochemické zkoušení zemědělských půd), jsou cenným zdrojem informací. Nicméně, je důležité si uvědomit jejich omezení. Největším úskalím je velikost odběrových rastrů. Vzorky se často odebírají v rastrech 3 nebo 5 hektarů, což je pro precizní hnojení nedostatečné. Vypovídací hodnota takto hrubého vzorkování může být nízká, a mapa zásobenosti se může na stejném poli dramaticky lišit v závislosti na zvolených odběrných místech.

V rámci výzkumného projektu NAZV zaměřeného na inovace v pěstování brambor jsme porovnávali mapu RVP s mapou zásobenosti fosforem vytvořenou na základě půdních vzorků v rastru 1 hektar (viz obrázek výše). Korelace mezi vysokovýnosovými zónami a nízkou zásobeností fosforem byla zřejmá. Když jsme však ze stejných vzorků vytvořili mapy v hrubších rastrech (3 a 5 ha), výsledkem byly dvě naprosto odlišné mapy zásobenosti, jejichž podoba závisela čistě na umístění odběrných míst. To jasně ilustruje, jak důležitý je rastr vzorkování.
Pro maximální využití dat z půdních rozborů se snažte odebírat vzorky v co nejjemnějším rastru a volte jednotlivá odběrová místa podle produkčních zón mapy RVP. Tím zajistíte maximální vypovídací hodnotu dat.
Pro vlastní tvorbu předpisové mapy pro základní hnojení, kdy chceme zahrnout i informace získané z půdních rozborů, doporučujeme kombinovat mapy zásobenosti s mapami relativního výnosového potenciálu.
Základní hnojení není jen otázkou granulovaných hnojiv, mnoho makroprvků obsahují také statková hnojiva. Stále více farem pro jejich aplikaci používá chytré aplikátory vybavené NIR senzory. Ty na základě rozboru protékající tekutiny upravují dávku tak, aby její složení odpovídalo požadavkům předpisové mapy.
Další informace o variabilních aplikací kapalných hnojiv najdete v tomto článku.
Variabilní základní hnojení není jen o úsporách, ale o optimalizaci výživy rostlin. Využitím moderních technologií můžete dosáhnout vyšších výnosů, efektivněji využívat hnojiva a minimalizovat dopady na životní prostředí.
Přemýšlíte nad zavedením systémů pro variabilní aplikace a rádi byste se dozvěděli více? Neváhejte se na nás obrátit! Naši kolegové jsou připraveni Vás navštívit, vše vám osobně vysvětlit a ukázat, jak lze přístupy precizního zemědělství aplikovat přímo na vaší farmě.
Můžete se také přihlásit k odběru našeho newsletteru (dole na stránce blogu), nebo nás sledovat na Facebooku nebo Instagramu.